Čížkovy kameny a Jestřebí hory to jsou cíle, kam míří turisté za přírodou i za poznáním.

Jen kousek od Trutnova se tyčí bílé pískovce Čížkovy kameny. Dělí se na severní a jižní. Obě lokality stojí za povšimnutí.

Na severních Čížkových kamenech najdete jeskyni, o níž historie říká, že se v ní za prusko-rakouské války v roce 1866 schovával poříčský  průmyslník Walzel. Sice kamenitou, ale vyšlapanou cestou dojdete od jeskyňky na skálu, odkud se vám otevře nádherný výhled na Krkonoše, Žacléř a Trutnov.

Když se vydáte dál, pak dojdete asi po 120 m k Čertovým  kamenům. Jsou zajímavé tím, že v nich voda vymodelovala prohlubně, které připomínají hrnce a také se jim tady tak říká.
Jižní Čížkovy kameny se představí vysokými skalními masivy, které jsou vhodné pro lezení i slaňování. Kamenné schody vás odtud dovedou až do Bohuslavic nad Úpou.

Jestřebí hory

Hřeben je zalesněný, tvoří táhlý, asi 15 km dlouhý, zvlněný hřbet. Nejvyšším vrcholem je ve výšce 739 m. n m. Žaltman. I tady jsou ve  slepencových skalách vodou vymlety vírové hrnce. Někdejší hlubinný Žacléřsko-svatoňovický černouhelný revír tu připomíná naučná  stezka, na níž se turista setká s četnými haldami, výsypkami dokonce i se zbytky uhlí s otisky přesliček, plavuní a kapradin.

Svahy Jestřebích hor bývaly pokryté bledulovými loukami, říkalo se, že je tu kvítí až  strakato. Bez zajímavosti není, že zdejší květenu obdivovali i bratři  Čapkové a krajinu Jestřebích hor výstižně nazvali ve dvacátých letech minulého století Krakonošovou zahradou.
Aby byl pohled do krajiny z Jestřebích hor dokonalý, můžete vyšlapat po točitém schodišti železné konstrukce rozhledny na vrchu Žaltman. Stojí tu od roku 1967 a o její postavení se zasloužil odbor KČT v Malých Svatoňovicích.

Z výšky patnácti metrů se můžete kochat pohledy po celých Jestřebích horách, ale také na Krkonoše, Rýchory, Trutnov, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičinu a dohlédnete až na Trosky. Na východní straně jsou vidět i stolové hory v sousedním Polsku – Bor a Hejšovina, na jižní straně dohlédnete za přehradu Rozkoš.

Jestřebí hory nabízejí ještě jeden unikát, hřebenem se táhne linie opevnění, které bylo vybudováno před druhou světovou. Některé tvrze jsou částečně zrekonstruované a slouží jako muzea.