Bob a Bobek, králíci z klobouku, kteří bavili a baví celé generace, letos oslavili 47 let. V rámci projektu Kořeny osobností byl pro ně a jimi v pondělí 22. června slavnostně vysazen strom – javor mleč (Acer platanoides) ‘Holata’. Autor, oceněný za zásluhy, se toho bohužel nedožil. Strom jeho jménem vysadil jeho bratr Miroslav Jiránek (malíř) s rodinou za asistence dvou nezapomenutelných a světoznámých Jiránkových hrdinů – Boba a Bobka. Bob a Bobek se tak společně s Vladimírem Jiránkem stali 127. osobností, která má svůj strom v rámci světově unikátního projektu. Zařadili se tak k dětským hrdinům a jejich autorům, kteří si svůj strom v Botanické zahradě v Troji vysadili - Krteček a autor Zdeněk Miler, Čtyřlístek a jeho autor Jaroslav Němeček, Pyšná princezna a její herecká představitelka Alena Vránová, Večerníček a dcera Marína s vnučkou autora Radka Pilaře, Pat a Mat a syn autora Marek Beneš, Spejbl a Hurvínek s Helenou Štáchovou.
Kurátor dřevin Tomáš Vencálek upozornil, že jakkoliv králíci z klobouku jsou výlučně originální český druh, biologicky pocházejí králíci z Pyrenejí. A trochu podobné to je i s jejich právě zasazeným stromem. Použitý kultivar je náš, ale javor jako takový také pochází z jihu. Tento je velmi zdobný – s hutnou korunou – a pohledný i tím, že se barví do červena nejen na podzim, ale i na jaře. Zatím nízký, takže na něj naši králíci snadno dosáhli, ba i okousat by jej mohli – ale jiní králíci v Botanické zahradě nejsou (a taky by byli o hodně menší).
Kde se ikoničtí králíci v klobouku vzali? To je trochu složitější. Vladimír Jiránek byl kreslíř a humorista, který tíhnul především ke glosování společenského (v tom i politického) života. Což se ne vždy dalo dostatečně rozvinout (pamětníci vědí a ti později narození si to prozatím bohudík neumějí představit). A už vůbec se tím nedalo uživit. Takže tvorba pro děti byla taky tak trochu „vedlejšák“, nejen pro Jiránka. A jako byl Jiránek mistr toho společenského humoru, inteligentního, vysoko nad laciností, která je bohužel dnes pravidlem, tak byly geniální i jeho kreslené příběhy pro děti.
A ti králíci? To bylo tak. U Jiránků totiž měli dva bílé králíky jako mazlíčky doma. A jak si tam tak poskakovali a tropili alotria, tak se zrodil nápad. Králíci dostali „umělecká jména“ a vyrazili do světa – pardon, nejdřív do klobouku kouzelníka Pokustóna. Aby odtamtud vyskočili a těšili malé i velké.
Vladimíre Jiránku, díky! A díky a poklona patří i jeho sympatickému bratrovi. Není tak úplně samozřejmé, aby sourozenec, navíc také umělec, upozadil sám sebe a šel propagovat bratra.
Nedalo mi nezeptat se představitelů Botanické zahrady, zda nezamýšlejí ještě oslavit Jiránkovo dílo vavřínem – i proto, aby Bob a Bobek měli bobkové listy. Tomáš Vencálek mne potěšil, že to není vyloučené, protože s klimatickou změnou už to vypadá, že vavřín půjde celkem dobře pěstovat i u nás. Tak možná za pár let, pokud se ukáže, že teplejší klima potrvá…třeba by pak ke králičím padesátinám mohly v Jiránkově duchu spatřit světlo světa i nějaké Bobkovy Listy.
Eva Mráčková
