Město Zbiroh najdeme 62 km od Prahy na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Dominantou města je zámek na kopci nad městem. Je tu Muzeum Josefa Václava Sládka a Městské muzeum s expozicí výroby kuřáckých potřeb. Mimochodem, v zámeckém Muchově sále Alfons Mucha namaloval svoji slavnou “Slovanskou epopej”.
Zámek vznikl z hradu, který byl založen Břetislavem ze Zbirohu z rodu Sulislavců před rokem 1230. Protože jej vlastnili tři císařové Karel IV., Zikmund a Rudolf II je nazýván „zámek tří císařů“. Podnikatel baron Strousberg zámek v letech 1869 až 1870 přestavěl do novorenesanční podoby. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu zámek koupili Colloredo-Mansfeldové. Nyní zámek vlastní Jaroslav Pácha.
Pod hradem roce 1369 z původní trhové vsi vznikla osada Zbiroh. Rožmberkové mu věnovali znak (červená pětilistá růže na stříbrném poli), pečeť, právo k vaření piva a konání trhů. Při návštěvě císaře Františka Josefa I. v roce 1897 bylo městečko Zbiroh povýšeno na město.
V letech 1910 až 1928 pobýval na zámku Zbiroh spolu se svou rodinou Alfons Mucha. V monumentálním Muchově sále Alfons Mucha, namaloval své nejznámější dílo “Slovanskou epopej”. V roce desátého výročí vzniku Republiky ji spolu s mecenášem Charlesem Cranem předal Praze a národu. Mucha obrazy daroval pod podmínkou, že „město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu“. Nestanovil však pro postavení budovy žádnou lhůtu. Je ostudou Prahy, že za téměř sto let budovu nepostavila.
„Zbiroh je bohatý na spoustu významných osobností. Kromě J. V. Sládka Sládka a A. Muchu u nás pobýval i Fráňa Šrámek, Josef Palivec, J.B. Foerster, J. L. Zvonař, V. Vačkář, Č. Zíbrt, K. Vokáč, A. Branald, M. Majerová a mnoho dalších. Měli blízký vztah ke zdejší krásné krajině a rádi se sem vraceli. Měli bychom je vyzdvihnout, upozornit na ně a tím přilákat turisty. A máme toho tady více,“ tvrdí starosta a zdejší rodák Ing. Josef Štícha. Ve městě najdeme Muzeum požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky. Sládkovou ulicí přijdeme do centra na protáhlé Masarykovo náměstí, kde na západní straně náměstí uvidíme kostel sv. Mikuláše. Je to původní gotická stavba z roku 1364, kterou přestavěli do barokní podoby v roce 1720. Nechybí tu ani Muzeum Josefa Václava Sládka, které tu zřídili v domě čp.28 na původním místě rodného domku básníka v roce 1952. Stálá expozice představuje nábytek a zařízení z pražského bytu a literátovy bohaté dokumenty. Zachovala se i Sládkova knihovna. Muzeum pořádá každý rok na jaře akci „Otvírání studánky“, která prý inspirovala básníka k napsání básně Lesní studánka. Městské muzeum, založené roku 1933, zase najdeme v přízemí budovy Sládkova muzea. Stálá expozice dokumentuje vývoj železářství a cechů provozovaných na Zbirožsku, zaniklé cvočkařské řemeslo a období podnikání „Krále železnic“ B. H. Strousberga. Trvalá výstava připomíná i továrničku Václava Jíši na kuřácké náčiní. V muzeu probíhají mimo jiné i krátkodobé výstavy a kulturní akce a v létě funguje na zahradě kino. Pod muzeem najdou turisté Informační centrum mikroregionu Zbirožsko,
„Nedávno jsme otevřeli novou naučnou stezku „Zbirožské vyhlídky“. Projekt jsme realizovali za finanční podpory Plzeňského kraje a tato naučná stezka je prvotním výchozím projektem k tomu, abychom vybudovali sítě turistických okruhů v okolí Zbirohu s přesahem do celého mikroregionu,“ tvrdí starosta J. Štícha. „Na Zbirožsku nebyla dosud žádná taková nebyla. Naučná stezka je 7,3 km dlouhá, vede v mírně náročném terénu po turisticky značených cestách. Má 5 zastávek, na kterých se návštěvníci na tabulích dozvědí vše o daném místě. Také pořádáme turistický pochod „Zbirožský puchýř“. Letos se uskutečnil již 12. ročník. Na různě dlouhých trasách se ho zúčastnilo přes 400 turistů.
I plány do budoucna tu mají rozsáhlé. Hlavní akcí zastupitelstva je revitalizace náměstí, na kterou připravují architektonickou soutěž. „Existuje velká šance, že bychom mohli získat finance. V každém případě chceme opravit alespoň sokolovnu. Podali jsme žádost o dotaci, nyní čekáme, zda ji nám přidělí. Nějaké peníze jsme obdrželi i na zdrž u ČOV na Františkově. Když přijde přívalový déšť, tak odpadní vody nepotečou rovnou do potoka, ale do zdrže. Máme prostě běžné starosti jako mnoho podobných měst a městeček,“ dodal na závěr J. Štícha.
V zámeckém Muchově sálu dodnes vystavují oponu pro místní Sokolovnu, kterou Mucha namaloval roku 1924 jako poděkování za bezplatné pózování sokolů při malbě Slovanské epopeje. Mucha byl i zdatný fotograf. Fotografie používal jako předlohu pro své obrazy, což nebylo tehdy běžné. Podle fotografií prý maloval Slovanskou epopej a oponu do sokolovny. I dnes tu na Zbirožsku najdou fotografové krásné záběry. Ať už samotného zámku, městečka nebo okolní přírody.
Text a foto Jaromír Hampl