My se neznáme ? Jmenuji se ...

 Černý Ivan ( 1949 Praha) *

 Fozikoš Andej (1947) * Překladatel, novinář a publicista, člen Syndikátu novinářů ČR. Absolvent fakulty žurnalistiky Lvovské státní univerzity. Pracoval jako novinář v SSSR, později v agentuře APN (nyni RIA-Novosti).  Od roku 1977 žije v Praze, občan ČR. Byl šéfredaktorem několika periodik, mj. Ekonomické zpravodajství z Ruska, časopisů Disk, Naše kampelička, založil a dlouhou dobu vedl časopis Ruské slovo, který vychází v Praze. Byl též ředitelem soukromého nakladatelství Kiezler Publisher, redigoval mnoho knižních publikací. Je autorem knihy Realie rusky mluvících zemí, která slouží jako učební pomůcka při výuce ruského jazyka. Publikoval v českém ústředním tisku mnouho překladů z ruštiny, napsal několik desítek sci-fi a humoristických povídek, vydal knihu Dvojí smrt Jeana Ribota. Spolupracuje s řadou českých a ruských novin a časopisu, zabývá se otázkámi mezinárodního vývoje, ekonomické situace a zejména cestovního ruchu. 

  Janula Jan ( 1950, Praha) * Reportér, publicista a spisovatel s Londonovským přístupem k životu. Muž devíti řemesel. Ačkoliv nepostrádá sociální smýšlení, za socialismu nebyl kvůli svým názorům mezi vládnoucími soudruhy příliš populární, takže absolvoval řadu profesí, a byl mimo jiné i číšníkem, masérem či osvětlovačem. I když byl kmenovým autorem tehdejšího Svobodného slova a časopisu Ahoj na sobotu, psát si mohl převážně takříkajíc do šuplíku. Po změně režimu odjíždí do Holandska, kde zvládá výuku angličtiny i holandštiny a delší čas pracuje v zahradnictví. Po návratu se věnuje investigativní žurnalistice. Jeho životním a pracovním mottem je honba za novými zážitky – bez ohledu na to, že nemusí být jen příjemné. Vše, o čem píše, zažívá na vlastní kůži, kdy si zkusí, jaké je to být třeba žebrákem či bezdomovcem. Janula strávil i řadu dni mezi drogově závislými, jezdil na reportáže do rizikových míst, jako je kupříkladu mostecké sídliště Chánov a v roli žurnalisty objel většinu českých věznic, aby pochopil prostředí, v němž se pohybují kriminální živly. V soukromí skákal s padákem i na gumě, sjížděl na raftu divokou řeku, zkoušel paragliding a když jde psát třeba o léčbě mrazem či o liposukci, neváhá si fyzicky prožít i tyto nepříjemné kúry. Jeho velkými koníčky je výtvarné umění i gastronomie a především cestování, vždy s novinářským blokem v kapse ( reportáže z cest mu publikuje mj. Mladá fronta, Metro, Travel focus či V červnu tohoto roku křtil Jan Janula svou další knihu Otroci sexu, zabývající se sexuální zvráceností a nebezpečnými deviacemi. Obsáhlá publikace vznikala několik let za spolupráce předních českých sexuologů a právníků ( vydalo nakl. BRÁNA, více na:www.brana-knihy.cz). Neobvyklé příběhy deviantů jsou psané formou detektivek a za každou z nich je vložen komentář sexuologa či právníka. V současné době dokončuje Janula pro Bránu další rukopis zajímavých a neotřelých příběhů na téma mezilidské vztahy.   

 Navara Miroslav PhDr. (1939) *  Původně geolog, dnes - novinář par excellence. Novinář, publicista, významná osobnost cestovního ruchu. Prvotní profesní orientace - geolog, byla, nutno říci, zcela nedobrovolná, zaviněná reformou ministra školství Kahudy, tj. zkrácením devítiletky na osmiletku. Vyšel totiž dvojnásobek dětí, takže vzdor jediné dvojce na vysvědčení (z rýsování) nebylo pro něj tehdy možné dostat se na gymnázium. Vycházeje tedy ze svého již tehdy jednoznačně humanistického zaměření, vystudoval Vyšší školu geologickou která z dosažitelných možností byla netechnické odbornosti nejblíže. Po maturitě pak na umístěnku nástup do Jáchymovských dolů Příbram, do funkce „kolektor“ a pak i několik měsíců práce mezi „mukly“ – škola života. Později, již u geologů v Českých Budějovicích, přišel jeho první kontakt s trampským hnutím, které se později pro něj stalo jednou z novinářských orientací. Člen TO Zlatý klíč - Čechy, autor cca dvou desítek trampských písní, které se zpívají dodnes, svého času člen skupiny Hobboes, s níž obsadil 2. místo na PORTĚ 1968. I v současnosti je pravidelným členem poroty autorské PORTY. Od těchto tehdejších aktivit se pak odvinula i jeho pozdější spolupráce s časopisy Krásy domova a Mladý svět. Jeden z redaktorů MS, který tehdy zakládal tiskové oddělení Čedoku tu zaměstnal i několik členů trampské osady Zlatý klíč, s nimiž se při své práci v magazínu pro mladé poznal. Od března 1965 již tedy pracuje v Čedoku, se zaměřením na publicistiku, propagaci a reklamu a je tu jeho druhá, dodnes hlavní, novinářská orientace.  K tomu si ještě stačí dokončit odbornou maturitu na Střední škole knihovnické - novinářská větev a vysokoškolské vzdělání (Fakulta sociálních věd a publicistiky UK Praha) včetně doktorátu dokončeného v r. 1976. Od roku 1981 pak pracuje ve funkci nám. ředitele Konferenčního servisu MON Praha a po krátké epizodě ve FÚTI (organizace tisk. konferencí) je nadlouho vedoucím časopisů Nakladatelství dopravy a spojů Praha. Po roce 1990 od proměny Čs. svazu novinářů na Syndikát novinářů ČR pracoval jako vedoucí Odd. péče o členy SNČR. Od r. 1991. byl ředitelem s.r.o. Travel Info Praha. Po celou dobu svého aktivního působení v cestovním ruchu, t.j. od března 1965, je členem Mezinárodní federace novinářů a publicistů cest. ruchu (FIJET) a od r. 1986 do r. 2008 byl i významným členem exekutivy této více než padesátileté světové organizace. Desítky let pracuje souběžně ve funkcích exekutivy České asociace novinářů cestovního ruchu (zpočátku s názvem Klub SN FIJET ČR, poté ATchJET, nyní Czech Travel Press), ve funkcích federální tajemník, prezident, generální tajemník s pověřením zastupování organizace v zahraničí a vedoucí mezinárodní sekce. Dá se říci, že je jedním z členů této organizace, který ji významně ovlivnil a „vydupal“ její současnou tvář takříkajíc ze země. V roce 2007 byl oceněn v Itálii jako "nejlepší zahraniční přítel letoviska Lignano Sabbiadoro“ za rok 2007. Je držitelem českého "Zlatého pera turistiky"- soutěže novinářů cest. ruchu za rok 1979. Od počátku padesátileté existence nejstaršího světového festivalu turistických filmů a multimedií TOURFILM je spolupracovníkem jeho štábu. Miroslav Navara je autorem a spoluautorem mnoha článků, knih a publikací a významnou a respektovanou osobností cestovního ruchu v České republice.   (Navarův profil napsal Petr Tiefenböck)

Jiří Pilnáček (15.7.1980) Svou novinářskou kariéru započal při studiích na střední škole, Gymnáziu Boženy Němcové v Hradci Králové. V rámci rozšířeného studia francouzského jazyka začal psát pro studentský časopis GREE Fax. V rámci dalších studií dělal rozhovory s úspěšnými osobami Královehradeckého regionu. Nyní vede početnou redakci turistického portálu Turistika.cz s více než 1 500 přispěvateli a podílí se na vývoji projektu Rozhovory.cz

Skála Petr Ing. (1954)  * Zeměměřič, kartograf, pedagog, publicista. První článek mu vyšel v jeho  šestnácti letech poté, kdy  přišel vyhubovat sportovním redaktorům Lidové demokracie, že tento list nepíše o ragby, které hrál. V redakci se dozvěděl od  Františka Steinera,  že deník nepíše o ragby, protože  o něm pro ně nepíše Petr Skála. Třetí den pak vyšel Skálův první článek označený autorskou zkratkou  (ps).   Od té doby jeho celé  jméno  nebo autorskou zkratku naleznete i na sportovních stránkách dalších  českých deníků i ve zpravodajství ČTK pod stovkami textů o ragby. Jako uznávaný znalec historie hry se šišatým míčem napsal i několik publikací.   Po  roce 1990 se intenzivně zapojil do zviditelňování oboru, který vystudoval. Proto v  roce 1993 vytvořil společně s Jiřím Kanisem koncepci časopisu Zeměměřič, jehož obsah svými příspěvky a nápady významně ovlivňoval do roku 1998.  V roce 1999 editoval vydávání dvou časopisů Svět na dlani a Nový zeměměřič plus. Stál u zrodu výročních kartografických cen Mapa roku, kterou Kartografická společnost ČR uděluje od roku 1998 a je členem další poroty Tourmap od jejího prvního ročníku. Pracovní kariéru zahájil  v Kartografii Praha, pokračoval na Českém úřadě geodetickém a kartografickém a nyní pracuje od roku 1996 na České zemědělské univerzitě, kde na současné Fakultě životního prostředí působí jako odborný asistent dodnes. Napsal desítky  odborných a populárních textů o zeměměřictví, a více než pět set recenzí kartografických děl a průvodců.  V roce 2004 založil internetový časopis Vimevite.cz  popularizující obor, který se snaží zviditelnit na veřejnosti i jako člen Rady Českého svazu geodetů a kartografů a výborů Kartografické společnosti ČR a CTPress.                                                                                              

Tiefenböck Petr Ing. ( 5. 5. 1951) * Ve svém profesním životě pracoval v různých řídících funkcích ve společnostech OREA, ČD Travel a posléze na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR nejdříve jako ředitel odboru cestovního ruchu a později jako poradce ministra. V současnosti je ředitelem Autoturistu. V novinářské profesi začal pracovat zejména v době působení na Českých drahách, kde pravidelně publikoval v magazínu ČD pro vás. Příležitostně publikuje v odborném tisku a v mediích se zaměřením na cestovní ruch, též vyučuje na VŠO. Členem České asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu (CTP) je od roku 1998, kdy byl rok předsedou organizace a posléze deset let jejím pokladníkem. Od roku 2009 byl zvolen viceprezidentem.

V roce 2011 založil webový informační zdroj ...    www.travelink.cz