Obchodník roku IKEA
Ústředním tématem 23. Retail Summitu bylo: Jeden zákazník. Jeden trh. Jeden obchod. Digitální transformace umožnila zákazníkům nakupovat kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv. Obchod je jen jeden, kamenný a internetový obchod se propojují, mizí však také bariéry mezi výrobou a obchodem a je daleko jednodušší překračovat i hranice geografické. Retail Summit 2017 se výrazně zaměřil na spotřebitele a jeho měnící se nákupní chování. Digitální a mobilní technologie sice změnily naše životy díky personalizaci, relevanci a pohodlí, které přinášejí, ale maloobchod toho zatím využívá jen málo. Obchodníkům chybí schopnost orientovat se v množství dat, která z online světa získávají. Nové technologie, pokročilé senzory a behaviorální analýza pomohou obchodníkům například zlepšit uspořádání prodejny, nabídnout navigaci k požadovanému zboží nebo přizpůsobit věrnostní program na míru konkrétnímu klientovi.
Jeden trh a jeden svět
Obchodování ve světě bez hranic se věnoval ve svém vystoupení Miroslav Hošek, ředitel velké americké firmy obchodující globálně. Přinesl dobrou zprávu, že i menší podnik může na globálním trhu uspět, bude-li řídit své podnikání podle několika prověřených principů. Mezi nejdůležitější z nich patří originalita. Aby byla prodejní nabídka produktu na globálním trhu dlouhodobě udržitelná, musí být jedinečná a vycházet z dobře formulovaných klíčových kompetencí, které si konkurence na globálním trhu nemůže hned tak rychle osvojit. Je potřeba jasně definovat otázky geografické strategie, optimální způsob distribuce, závazek dlouhodobé strategie, podpory výrobku na trhu. Maloobchod a spotřeba domácností jsou jedním z hlavních motorů národní ekonomiky. Trh spotřebního zboží je tak logicky předmětem maximální pozornosti z hlediska výběru daní. V rámci Retail Summitu 2017 proběhl samostatný EET seminář, kde představil ministr financí Andrej Babiš elektronickou evidenci tržeb, do které se maloobchod zapojí již od března. Obchod však negeneruje jen daně, plní také řadu sociálních rolí a v prvé řadě zaměstnává velké množství pracovníků, jde často i o ty, kteří by byli jinak těžko zaměstnatelní. Navzdory rozvoji e-commerce byly loni celkové maloobchodní tržby v Česku z 92 % realizovány v kamenných prodejnách. Kamenný obchod zůstane, musí se přizpůsobit současnému vývoji a změnám v zákaznickém chování i v technologiích. V sektoru potravin je v kamenných prodejnách realizováno 96% nákupů, přitom např.: e-comerce v nealko nápojích vzrostla o 38%, ale stále zaujímá pouze 4% trhu.
Zákaznický zážitek v prodejně
„V kamenné prodejně je nejdůležitější personál. Ten rozhoduje o prezentaci vaší prodejny už při zákazníkově vstupu. Právě personálu je třeba věnovat nejvíc času, potřebujete prodavačku, nikoli podavačku,“ uvedl Martin Fejtek, ředitel Fesch Lightning & Design. Obchodníkovi se vyplatí investovat do personálu, do nákupního prostředí a do zákaznického pohodlí. Pouze personál dokáže prodat zákazníkovi něco, co předem nezamýšlel koupit. Prodává příběh a prostor pro tento příběh vytváří pozitivní zážitek. Penny Market před rokem spustil ve svých prodejnách „nákupní rádio“ Penny Live, jehož show osloví týdně přes 3 mil zákazníků. Sledovat cestu potravin od původce přes zpracovatele až k obchodníkovi na regál je nově možné ve velkoobchodním řetězci Makro. Ten zmíněné informace poskytuje v pilotním provozu prostřednictvím mobilní aplikace fTrace. „Jenom zaměstnanci, kteří přicházejí do styku se zákazníky, mohou zajistit zákaznický zážitek. Nikdo jiný. I když zákazník neočekává žádný speciální zážitek, půjde radši tam, kde ho mají rádi nebo kde on to má rád. Zboží je všude stejné. Prodává příběh, a prostor pro tento příběh vytváří pozitivní zážitek,“ uvedl Mikolaj Komorowski, ředitel Mol Česká republika.
Nákupy v akcích
"Česká republika je unikátní ve slevách. Jednak v jejich objemu, tedy kolik zboží se prodá přes takzvané promoce (slevy) v jednotlivých kategoriích, a druhý faktor je výše těchto slev. Teď je správná doba- konjunktura k tomu, aby se ty slevy eliminovaly." uvedl Martin Štrupl generální ředitel Hamé. V Česku se prodá 40 až 50 procent rychloobrátkového zboží ve slevových akcích. Podle Martina Beháně, ředitele Tesco by k omezení slevových akcí měli přistoupit nejen obchodníci, ale i dodavatelé. "Když se sníží objem těchto promocí, pro toho konečného spotřebitele to zboží musí prostě zdražit. To znamená, že se musí zvýšit koncová maloobchodní cena, protože jestliže máte udržet nějakou míru zisku jak na straně výrobce, tak na straně obchodníka, tady platí přímá úměra," řekla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Cena je ale pro tuzemské zákazníky stále důležitá. "Český zákazník chce nakoupit co nejlevněji co nejkvalitnější zboží, které bylo vyrobené v ČR, což samozřejmě dohromady moc nejde," připomněl předseda představenstva COOP Pavel Březina. Sekce „One Quality- Výchova ke kvalitě má cenu“ se zabývala pohledem spotřebitelů na čerstvost a kvalitu potravin vzhledem k ceně. Ve výzkumech spotřebitelé uvádějí, že preferují čerstvost a kvalitu a cena není důležitá, v místě prodeje je však skutečnost opačná. Diskutovalo se o pojmu česká potravina. Novela zákona č.110/1997 od 1. 1. 2017 stanovuje podmínky pro označování výrobků názvem a logem „Česká potravina“ na základě dobrovolnosti. U jednosložkových potravin (mléko, maso nebo zelenina) budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesložkových (salám) budou složky nejméně ze 75 % českého původu. Podmínkou je, že výroba potravin proběhla na území České republiky. „Maso kupujeme pouze z českých chovů, 93% uzenin vlastní výroby je českých, v úseku řeznictví nabízíme 68 českých výrobků. Dalším pilířem Globusu je pekařství, zde jsou české výrobky zastoupeny v 68%. Je to proto, že náplně a směsi pro pečení nesplňují definici české potraviny.“ říká Petr Chmelař, ředitel Globusu. Pokud jde o dodavatele je v Globusu 81% českého piva, což je dobrá zpráva, pivovary vaří české pivo z českých surovin. Penam dodává české potraviny z 93%, zbývajících 7% vyrábí na Slovensku. Mlékárna Valašské Meziříčí dodává 88% českých mléčných výrobků, podobně dobře dopadly i ostatní mlékárny-Olma, Madeta.
„Mluvíme o soběstačnosti ve vepřovém mase pod 50%, je třeba si uvědomit, že to je maso na kosti a jako sval se prodá 30-35%, pro výrobu pak zbývá 10-15%,takže chtě nechtě musíme dovážet. My jsme schopni udělat asi 3 české výrobky,“ vysvětluje Karel Pilčík, předseda představenstva MP Krásno. Proto je tak málo uzenin splňujících kritéria Česká potravina, LE & Co nemá ani jeden výrobek český, Kostelecké uzeniny mají pouze 6% českých výrobků.
Mastercard Obchodník roku 2016
"Česká republika je unikátní ve slevách. Jednak v jejich objemu, tedy kolik zboží se prodá přes takzvané promoce (slevy) v jednotlivých kategoriích, a druhý faktor je výše těchto slev. Teď je správná doba- konjunktura k tomu, aby se ty slevy eliminovaly." uvedl Martin Štrupl generální ředitel Hamé. V Česku se prodá 40 až 50 procent rychloobrátkového zboží ve slevových akcích. Podle Martina Beháně, ředitele Tesco by k omezení slevových akcí měli přistoupit nejen obchodníci, ale i dodavatelé. "Když se sníží objem těchto promocí, pro toho konečného spotřebitele to zboží musí prostě zdražit. To znamená, že se musí zvýšit koncová maloobchodní cena, protože jestliže máte udržet nějakou míru zisku jak na straně výrobce, tak na straně obchodníka, tady platí přímá úměra," řekla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Cena je ale pro tuzemské zákazníky stále důležitá. "Český zákazník chce nakoupit co nejlevněji co nejkvalitnější zboží, které bylo vyrobené v ČR, což samozřejmě dohromady moc nejde," připomněl předseda představenstva COOP Pavel Březina. Sekce „One Quality- Výchova ke kvalitě má cenu“ se zabývala pohledem spotřebitelů na čerstvost a kvalitu potravin vzhledem k ceně. Ve výzkumech spotřebitelé uvádějí, že preferují čerstvost a kvalitu a cena není důležitá, v místě prodeje je však skutečnost opačná. Diskutovalo se o pojmu česká potravina. Novela zákona č.110/1997 od 1. 1. 2017 stanovuje podmínky pro označování výrobků názvem a logem „Česká potravina“ na základě dobrovolnosti. U jednosložkových potravin (mléko, maso nebo zelenina) budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesložkových (salám) budou složky nejméně ze 75 % českého původu. Podmínkou je, že výroba potravin proběhla na území České republiky. „Maso kupujeme pouze z českých chovů, 93% uzenin vlastní výroby je českých, v úseku řeznictví nabízíme 68 českých výrobků. Dalším pilířem Globusu je pekařství, zde jsou české výrobky zastoupeny v 68%. Je to proto, že náplně a směsi pro pečení nesplňují definici české potraviny.“ říká Petr Chmelař, ředitel Globusu. Pokud jde o dodavatele je v Globusu 81% českého piva, což je dobrá zpráva, pivovary vaří české pivo z českých surovin. Penam dodává české potraviny z 93%, zbývajících 7% vyrábí na Slovensku. Mlékárna Valašské Meziříčí dodává 88% českých mléčných výrobků, podobně dobře dopadly i ostatní mlékárny-Olma, Madeta. „Mluvíme o soběstačnosti ve vepřovém mase pod 50%, je třeba si uvědomit, že to je maso na kosti a jako sval se prodá 30-35%, pro výrobu pak zbývá 10-15%,takže chtě nechtě musíme dovážet. My jsme schopni udělat asi 3 české výrobky,“ vysvětluje Karel Pilčík, předseda představenstva MP Krásno. Proto je tak málo uzenin splňujících kritéria Česká potravina, LE & Co nemá ani jeden výrobek český, Kostelecké uzeniny mají pouze 6% českých výrobků.
Mastercard Obchodník roku 2016
V rámci galavečera konference Retail Summit 2017 proběhlo v Praze slavnostní vyhlášení vítězů Mastercard Obchodník roku 2016. Absolutním vítězem čtrnáctého ročníku ocenění Mastercard Obchodník roku 2016 se stala po čtvrté za sebou společnost IKEA Česká republika. V jednotlivých kategoriích zvítězili:
1. Mastercard Obchodník s potravinami 2016 (hypermarkety, supermarkety) : Kaufland (vloni druhý),
2. Mastercard Obchodník s drogerií a parfumerií 2016: společnost Teta drogerie obhájila loňské vítězství. 3. Mastercard Obchodník s oděvy a obuví 2016 : společnost DEICHMANN-OBUV zvítězila již potřetí v řadě. 4. Mastercard Obchodník se sportovními oděvy a potřebami 2016: stejně jako v předchozích dvou letech Sportisimo. 5. Mastercard Obchodník pro dům, zahradu a chovatele 2016: OBI zvítězilo v každém ročníku.
6. Mastercard Obchodník s nábytkem a bytovými doplňky 2016: zvítězila stejně jako v posledních třech letech IKEA Česká republika. 7. Mastercard Obchodník s elektrem a elektronikou: 2016 Alza.cz. 8. Mastercard Čerpací stanice 2016: řetězec TankONO
Zvláštní ceny: 1. Mastercard Obchodník roku 2016 -MONETA Money Bank Obchodník nejvíce doporučovaný zákazníky: IKEA. 2. Mastercard Obchodník roku 2016–MONETAMoney Bank Cena veřejnosti: zvítězil Lidl Česká republika a obhájil tak loňský titul. O prvenství Lídlu rozhodlo 66 475 hlasů.
3. Mastercard Obchodník roku 2016 Nový zákaznický zážitek: Jde o inovativní koncepty, které přispívají ke zvýšení kvality v obsluze zákazníků, ale nejsou zatím rozšířeny po celé republice Projekt společnosti Gran Moravia prezentovaný R. Brazzalem zvítězil s konceptem Sítě prodejen La Formaggeria, který unikátním způsobem zvyšuje kvalitu prodeje sýrařských výrobků u nás a je jediný v Evropě. Cílem tohoto konceptu je vyplnit mezery na českém maloobchodním trhu, který je téměř výhradně zaměřen na velkoobchodní řetězce a organizovanou distribuci a chybí struktury, které by zákazníkovi nabídly prostřednictvím specializovaného personálu odpovídající péči. Spolupráce sýrárny Brazzale Moravia s vlastním řetězcem 19 prodejen umožňuje nabízet zákazníkům denně extra čerstvé mléčné výrobky dodávané přímo z litovelské sýrárny a kompletní sortiment italských potravin. Zážitkem je i dokonalý servis personálu, který je pravidelně školen v Itálii a proto může zákazníkům poskytovat odborné a kvalifikované informace o původu výrobků a jejich správném použití, tipy na recepty, možné kombinace výrobků i další doporučení. Firma denně vykoupí 0,5 mil. l českého mléka a je největším exportérem sýrů z ČR.
4. Mastercard Obchodník roku 2016 – SOCR ČR Osobnost českého obchodu: Aleš Zavoral, který v roce 1994 založil Alzasoft, z něhož se v průběhu 22 let stal největší a nejúspěšnější on-line obchod Alza.cz v ČR i na Slovensku a působící v celé Evropě.
Retail Summit 2017, byl připraven Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR, VŠE Praha a společností Blue Events. Letošního 23. ročníku (bez EET semináře) se zúčastnilo rekordních 1111 reprezentantů firem i institucí. Seminář EET navštívilo 620 hostů převážně z malých a středních obchodních firem.
Jaromír Hampl
